Pár foteček Harty z ptačí perspektivy...
Dnes mi přišlo mailem pár krásných fotek Slezské Harty, tak se s váma o ně rád podělím. Aspon o některé :-)
Pár jsem jich pojmenoval a pár jich je jen tak pro zamyšlení...
Průměrná známka: 2,44
Békače aneb jak jsem překročil hranice. . .
Békače aneb jak jsem překročil hranice. . .
V loňském roce, kdy jsem se po 5 letech vrátil opět k rybařině, jsem se rozhodl, že bude třeba zrenovovat celé mé vybavení, kterému už takříkajíc ujel vlak. Po dlouhých dnech plných študování na internetu jsem se rozhodl vyrazit na pouť po rybářských obchodech. Pln elánu a obtěžkán narvanou peněženkou jsem vyrazil.
K mému zděšení můj plán dostal hned v prvním obchodě trhliny. Prodavač mi začal nabízet nějaký feeder. Podle mého pohledu mu bylo asi jasné, že jsem zrovna ted vylezl ze zapadlé boudy kdesi v hlubokém lese, kde jsem zřejmě přežíval minimálně 10 let o vodě a chlebu. Po dobré hodině plné vysvětlování techniky lovu na feeder jsem si tento zakoupil. Následoval nákup navijáku, vlasců, háčků a všeho možného, o čem jsem ani netušil, k čemu to slouží. Při vyslovení slov „ forpass nebo feederguma“ jsem už radši přikyvoval, že vím, o čem je řeč, protože bych z onoho obchodu asi neodešel.Navíc bych zřejmě vypadal jak totální blb.
Poté následoval nákup teleskopů Mivardi, navijáků GULL, dalších vlasců, bižuterie, závaží, pletenek atd atd.
Když jsem měl konečně pocit, že už mám vše a že v podstatě už stejně nemám za co nakupovat, přišla zásadní otázka. Kde a hlavně kdy to vše otestovat? Vzhledem k tomu, že jsem nějaký čas nerybařil, rozhodl jsem se povolat kamaráda, se kterým jsem kdysi rybařil, aby mě do všeho takříkajíc zasvětil. Hlavně mi šlo o nějaké slušné fleky.
Jak jsem naplánoval, tak se i stalo. Byl začátek března a my stanuli na břehu naší nádherné Harty. Těšil jsem se jak malé dítě na obal od dárku. Samou radostí jsem nevědel, co dělat dřív. Když tu najednou při zapichování vidliček přiletěla z týlu přítele otázka. „ Ty nemáš vole békače???“ Odpověděl jsem, že není tak mokro a že mi stačí tenisky a nic netušíce jsem dál chystal vše potřebné. A pak to přišlo…béééé bbbééé bébébébekbek!!! Lekl jsem se, že by se ve mě krve nedořezal. Otočím se a kamarád má na vidličkách něco, co na první pohled připomíná křížence rádia s mobilem. Zvuk to vydávalo vskutku hrozný a to při každé malé vlnce.
Poté se známý rozhodl, že mi vše potřebné vysvětlí.Ony békače prezentoval jako neskutečný zázrak, díky kterému se mu zvedl počet ryb zapsaných v sůmaři a to i přesto, že si u prutů občas zdřímne.
Pro mě osobně jsou tyto argumenty chabé. Na mou otázku, jestli mu nevadí onen příšerný zvuk mi odpověděl, že mu to je jedno. Hlavně že to plní účel.
K večeru na hladinu Harty dopadla tma a začala „ symfonie“. Píppípípíp,békbékbék,tutututuuuu, gagagagggaaaaa atd. Připadal jsem si jak na srazu clubu rádioamatérů. Pištělo to ze všech stran a já si v duchu pomalu , ale jistě vytvářel odpor k této věci. U vody preferuju hlavně klid a symfonii přírody a vodního ptactva. To je pro mě balzám na duši…
A najednou přišel start rybářského veletrhu v Brně a já, ani nevím proč, stojím u stánku zlínské firmy Milfa. Okukuju ty uřvané hrůzy a poté mi to nedá a začnu se ptát. Po krátké diskusi je rozhodnuto. Zakupuji onu uřvanou hrůzu s pocitem, že kdyby náhodou, tak jsem připraven. Ony dva kousky splňovaly mnou požadované parametry. Výběr zvuku, regulace citlivosti a hlavně regulace hlasitosti s možností vypnutí zvuku a tím pádem možností signalizace záběrů jen záběrovou diodou.
Po cestě domů přemýšlím, zda jsem udělal dobře. Překročil jsem hranici, kterou jsem nikdy překročit nechtěl. Rybařina je i o tom záběr propásnout a nebo ho ani nezaznamenat, protože se zrovna kochám okolní přírodou. Ryba má více šancí, jak mi opět uniknout a někdy mě z toho kochání probere až klepnutí číhátka do prutu. I to má své kouzlo…
Dnes už vím, že jsem chybu až tak velkou neudělal. Békače používám jen občas, kdy si člověk fakt chce zdřímnout a odpočinout. Ale hlasitost mám samozřejmě na minimu, at neruším sebe, přírodu a hlavně lidi kolem sebe, kteří možná jako já kdysi, ještě netuší, co nabízí moderní technika…
Snad se jednou nedočkáme toho, kdy nám onen békač zahlásí druh, váhu a délku ryby, které nám zrovna bere. Pane bože! To už bych nerozchodil. . .
Průměrná známka: 2,38
Tak zde se budou nacházet fotky mé maličkosti a mého spolubojovníka....
Boj s fotkou...
Boj s fotkou...
Tak jsem si konečně do záhlaví narval fotku. Nejsem sice úplný blb, ale tohle mi dalo fakt zabrat. Zkoušel jsem všechny doporučené formáty, ale prostě to tam nechtělo vlézt. Až v totálním zoufalství po požití pár kapek alkoholu se mi podařilo narvat tam něco připomínající hráz Slezské Harty. No je to každopádně tam.
A proto se ne nadarmo říká... CHLAST -> SLAST !
Petruv zdar...
O blogu
16.3.2009 NOVINKA Trvalý odkaz
Alovův věčný boj se šupinami...
Na tomto mém blogu Vás budu průběžně informovat o svým rybářských dobrodružstvích. Vesměs se jedná o nezdary na což už si zvykám, ale nikdy mi to prostě nedá a zkouším to znova a znova.
Kdo bude mít zájem, může se zde účastnit diskuze v podstatě na jakékoliv rybářské téma, např. ženy, pivo, průser a podobně.Iniciativě se meze nekladou že... Tak Petruv zdar no...